Ty vole, co je? Kousek od mýho úkrytu zastavuje auto. To snad ne, to mám jako po honění. Už mi chybí jen pár tahů a budu! No do prdele … 

Padají všechny zábrany a nenaplněná touha se nyní proplétá mezi našimi jazyky. Je tak jemnej a lahodnej a zároveň drsnej a vášnivej.

Naše nohy se dotýkají. Neuhýbám. Pořád něco říkáme, ale ten zásadní rozhovor se odehrává pod deskou stolu. Mezi jeho a mou židlí.

Vrhám se k němu, ztrácím zbytky sebekontroly a objímám ho. Nemůžu si pomoct, jsem brutálně rozhozenej. Tisknu se na něj.

Péro se mi dere do nohavice, musí to bejt už vidět. Jsem tak nadrženej, že ještě dvě, tři zhoupnutí a snad se vystříkám rovnou do maskáčů.

Rozpačitě jsem se letmo mrknul do svého rozkroku, jestli náhodou na sobě nemám stopy mrdky, ale naštěstí jsem se nazapatlal. 

Jasně, že jsem neváhal, nahnul jsem se blíž a vysvobodil jeho péro z upnutých jeansů. Začal jsem mu ho honit a po chvíli ...

Cože?! Hulení ve zkušební kabině? Za bílýho dne? Za provozu?  No ty vole! Hlavu ovládá zděšení a panika, ale péro ví svoje.

Provokatér! Teď už je jasný, že se nám to nezdá, protože důkaz je dost evidentní a dostatečně viditelnej i z dálky. Je to macek.

Egoistů je plný Grindr. Naprostá většina grindrboys a grindrmen myslí jenom na sebe a na svoje potěšení.